VII. Šla na pout jsi v dálavu dálnou –

Šla na pout jsi v dálavu dálnou – ach, dávno je to již – tam na prvních růžích mé lásky v zahradě mládí spíš.

Na prvních ohnivých růžích – Ač mráz mi na ně pad’ – přec v srdci půl věku kvetou a voní posavad.

Na prvních ohnivých růžích! – Až v kraje, ty kde dlíš, za tebou na pout se vydám, zda se mi probudíš? –