Od rána až do poledne
svírala tě dusná síň,
potil jsi se v školním prachu,
nuž, kam nyní, milý brachu?
V náručí mě, hvozde, viň!
V lesy, v háje bez starosti,
bez prachu a klepu zas,
v milá nísta družných ptáků,
od fiflen a od šosáků
na přírody hodokvas!