Hoří po něm láskou,
čím víc ji odmítá,
tím víc po něm plane
a v noci déšť slz jí na podušky kane.
Ta velká láska
jest její žal,
nikdy neustal;
jest její království, její říš
i její bolest a kříž.
Sestárla; kříž na rozcestí
pod vysokým v poli topolem
ovíjí jako symbolem,
klekajíc na zemi,
rudými růžemi,
svou bolest, všecko své štěstí!