Skip to content
1835–1923

Veselí.

Adolf Heyduk

Všecko zveseleno na poli i táni, příroda si sedla zase k vyšívání

Slunečko jí svíjí rudozlaté nitě, jimi kypré luhy zdobí rozmanitě.

Neunavně věru pílí její paže, v mezích chudobičky, v lukách blíštěk váže.

Všecko veselí se nad těmi koberci, a radostí třepe skřivan svými perci.

Pinka z buku hvízdá, pěnice ji notí, a čáp Brávo! klepá od komína s chotí.

Od hor do hor čilo, veselo je všude, i milčo v srdečku skočnou sobě hude.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Veselí. · Adolf Heyduk · Poetry Cove