Hrabě má polí veliký lán,
zámky a lesy a sady,
láska však přece větší je pán
a vládne a poroučí všady.
Do zahrad lásky vejdeš-li kdos,
zabloudíš, málo jich tuší,
nemůžeš zpátky: poroučej, pros,
necháš tam srdce i duši!
Na zámku v noci holubů řad
spát musí, vzlétá. jen ve dne,
láska však vzdechům nedává spát,
v noci, i měsíc když bledne.
Hrabě má polí veliký lán,
zámky a lesy a sady,
láska však, láska větší je pán,
moří a trápí lid všady!