Jak v mechu odpočívám bláh, jak vonně a jak hebce,
bludičky tančí na lukách a myšlenky v mé lebce.
Jak Danae spí Otava v hor rozšumělých týnu
a nebe vrhá hvězdný déšť jí do bílého klínu.
I chví se samou rozkoší a smavou jásá září
a měsíc hledí s vysoka k ní s udivenou tváří.
Vše svěží je a mlado je; les kypří, rostou skály
a lučníčků a lindušek zpěv ozývá se v dáli.
A v chrám mých ňader zlacený zas navrací se kradí
té písně nápěv ztracený, jíž zpívalo mé mládí!