V žití boji všelijakém
rád bych věru byl vojákem,
nutit však se nedám k tomu,
raděj tajně prchnu z domu.
Vím já čárdu na Bukaci,
v olšovém se háji ztrácí,
v csárdě tajný sklípek zase,
a v tom sklípku uschovám se.
V čárdě Jana hospodaří,
sladkých řečí, hladkých tváří,
černých vlasů, plných boků;
ukryju se v jejím oku.
Nočního se schovám času,
v čarný prales její vlasů,
a při pasu obejmutí
s trojnásobnou umru chutí.
Dříve však než hrob mě chopí,
v moři polibků mě stopí,
krásná Jana samé vnady;
bohem bude cigán mladý!