V poutech druha vedli. „Co jsi zrobil?“
„Co jsem zrobil! magnáta jsem pobil,
že mi na projížďce za podletí
na krev ztýral žebrajíci děti.
Chyť jsem ho, a pak, by skrotnul příště,
vyhledal jsem pěkné mraveniště,
tělo k stromu dal jsem, dolů hlavu,
žlutým mravenečkům za potravu!“
„Běda! Víš-li, na tebe co čeká?“
„Vím, však žádná smrt mne nepoleká,
co mi děti zhynuly tím bitím,
vyrovnán jsem s celým živobytím!“