V paprscích myšlének uzrává čin,
a písně na křídlech se právo vznáší,
by zřelo líp, co lotři dole páší,
již zbořili nám rodné slávy týn.
V paprscích myšlének uzrává čin!
Hle, jaké růže z českých skrání pučí,
jakmile šumí, perlí to a zvučí,
jak vazby zbavený duch starých vin.
V paprscích myšlének uzrává čin –
juž jako skřivan třepotá se v plese,
však brzy k slunci sokolem se vznese,
a čeho toužil otec, spatří syn!
V paprscích myšlének uzrává čin!