Jaká to čarná májová noc
hostí se v stromech i vřesu,
přítulná její milostnost
v drahý mi náhle změnila skvost
kytku, již na ňadrech nesu.
Stojím jak v bájce zakletý druh,
sotva své záměny tuše,
v stříbrný plášť jsem zahalen,
a z pršků měsíčných tkaný sen
chvěje se v hloubce mé duše.