Už se jaro k smrti chystá,
slabě dýše už, o žel!
mech se chvěje, slze roní,
a v skalisku zvonek zvoní,
vrhá z ňader zlatý pel.
A ty lese, prostý květu,
bez jara čím budeš, čím?
„Hnízda skryju v listů tísni,
abych o tisíce písní
v jeseni byl bohatším.“
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Už se jaro k smrti chystá, · Adolf Heyduk · Poetry Cove