Už příroda rukou tvůrčí
kouzlí mladé jaro v svět,
nádherou tajemných skrejší
luhy šatí, stromy vejší,
kypří les a zdobí květ.
Modré nebe poutá k zemi
a polibek rtíků jich
sama cítí v ňadrech hloubí,
i to lesní ptactvo snoubí
teplým pásmem očí svých.
Divno-li, že mysl vřelá
bílou vlašťovkou chce žít,
a když jaro hodokvasí
v može rozkoše a krásy
křídla touží osvěžit?