Skip to content
1835–1923

Utonulý rybařík.

Adolf Heyduk

Obloha belasí. Co že je to asi? Nocka tajně vyzná, pláň že hlubočizná.

A drobné hvězdičky? To samé rybičky se stříbrnou hlavou v povrch tůně plavou.

K ránu však se splaví rybák zlatohlavý: z červánkové lodi zlatý dražák hodí.

„Semže, ryby!“ volá, „sem do toho kola!“ a v raz zlatou sítí všecky rybky chytí. –

A což ten měsíček? Také rybaříček, utonul však v pláni v nešťasném chytání.

V noc se mrtvol plíží, výší se a níží, neb jak vlnky spějí, vznesou ho neb skrejí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Utonulý rybařík. · Adolf Heyduk · Poetry Cove