Choré-li srdce tě bolí,
z rána jdi do žitných polí:
život, jenž kolem se vlní,
duši i ňadra ti plní;
blaze si oddechnou rety;
skráň zdobí s jabloně květy,
nad sebou písně máš ptačí,
Úkoj ti po boku kráčí.
Všechno tě zdraví a vítá:
potok, jenž z dálky se kmitá,
vánek, jenž po klasech vane,
rosa, jež na kvítí plane,
chudobky pěšiny vedle,
lindušky s vytáhlé jedle,
pěnkavy s kvetoucí hruše...
Nadějí zkvétá ti duše. –