Stojí lípa – větve holy –
za jeseně svistu
několik jen při vrcholi
zlatých stkví se listů.
Šťastna – nechať ňádrem stlela –
jesti lípa stará,
vždyť i v bouři udržela
upomínky jara. –
Kéž, až sprchne blaha vínek
a zlý čas se vzruší,
hrstku zlatých upomínek
každý skrývá v duši!