Zas u mlýna mé matky
mě ovál lípy dech:
to mého zde spícího mládí
je utajený vzdech.
A žlutý na kameně
mech výmolů i rýh:
to radostí omšené zlato,
chvil dávno zaniklých!
A pestré listí kolem
a jeho vírný slet:
to vyhaslé barvy a zvuky
mých snivých dětských let!
A všecko, co je kolem:
šum řeky, stromů květ,
a jásavý výkřik ptáků –
to zapadlý můj svět! –