U milíře usazeno
cigánovo pěkné věno
kyprou, svěží kryto snětí,
klubko je to snědých dětí.
Vizte, jako blesky v mraku
lesknou se jim zory zraku;
jaj, ta krása, hleďte na ni,
líbí se vám, viďte, páni!
Nožky jich jsou v stálém reji,
zrak se jiskří, ústa smějí;
s námi jsou, leč vaše děti,
sotva vzrostou, v dálku letí.
Letí, a přec nejsou volni,
jsou jak korotvice polní:
luňák – pán – kdy choutka velí,
pochytá si rod váš celý.