Leží blíže skalní stěny
vichorem les pokácený –
či to porubaný vrah?
Vizte! Semo tamo stojí
čety poraněných v boji
bez pomoci, že až strach!
Byl to les dřív nepřístupný,
nebo s vojsky cizák zpupný?
Hovoř, dubí kmete, mluv!
Snad to hněze Juliana
po srpnové noci z rána
tábor divých křižákův!
Ó kéž by nám bylo přáno
uviděti také ráno,
tak se umět statně bít,
aby mohla každá víska
z lestných zhoubců rubaniska
volnosť plným douškem pít!