Tvůj krásný tmavý vlas, jak doba pravěká,
jak stará lásky báj, jak srdce člověka,
a na tvé hlavě když mé oko spočívá,
vždy mne ta stará báj v svou dálku vábívá,
jakby mne volala, bych lásku vyhledal,
tu lásku nejvěčší, jíž bych tě miloval.
A když tvé oko zřím, jak jasně plápolá,
když slovo lásky tvé v svou blíž mne zavolá;
jakby mne očí tvých hvězdička vodila,
jenž v duši nejkrašší mou píseň zrodila,
tak šťasten, pospíchám, bych lásku vyhledal,
tu lásku nejvěčší, jíž bych tě miloval.