Nebesklon jako když hoří –
je večer a zimy vjezd,
noha má v sněhu se noří,
hlava má v moři hvězd.
Srdce mé roste a roste,
chce též takým mořem být!
Kéž může, hvězdnatý skvoste,
rovněž jak ty se stkvít.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.