Běží půlnoc zasněženou plání
běží upomínka sivou skrání;
obé, mrazem hnáno, smutně klusá;
půlnoc luh i polí setbu ranní,
upomínka květy ňader dusá.
Přejde půlnoc; v horský odpočinek
zajde zima; pestrý květů vínek
jaro luhům dá... Co ňadrům asi?
Ach, jen černé růže upomínek,
do srdce a kalné slzy v řasy!