Že zrušil řád a kázeň předepsanou
dav s nepřítelem v předčasnou se půtku,
jen pohanění maje za pohnutku
má sličné hlavy pozbýt pádnou ranou.
Ač druhům jeho z očí slzy kanou,
ač prosí vše, by otec změnil v důtku
tu hroznou smrt, přec neomluvil skutku
a obětoval hlavu milovanou.
Tak kázeň ctil, že vojsku za výstrahu
dal dítě své, jež neposlechlo řádu
a bez povelu vniklo v čety vrahů.
Vždyť netušil syn nepřátelských spádů:
Gall kvapil s hor, jak dravá bystřen s prahu,
by srážkou předčasnou Řím doznal pádu.
Lid v boji bez kázně je roven stádu.