Noc běží z lesa, mlhy rostou z dolu,
hvězd řeka nebeská se světle šíří,
a holá pole v němém truchlí bolu,
a v líce pavučin se věsí chmýří.
Pod rozložitou v poli stojím hruší,
ta listím krvácí, sýc v snětích sedí,
a já krvácím rozteskněnou duší,
a mimo kráčí smrt a v tvář mi hledí.