Maličký šuhájek –
na rameně dráty,
kam se chudák béře
z jara na pochvaty?
Na sto hodin projde,
na sto nebo dvě stě,
chlebík si hledají
zmozolené pěstě.
Aj, v Čechách, tam blaze,
tam dobré bezpečí,
tam bratrská srdce
a sesterské řeči!
Ale jinde, věru,
země lásky sirá,
tamo se nežije,
tam se jenom zmírá. –
Nechoď jinam věru,
šarvanče můj ladný,
kde tvé sladké řeči
nerozumí žádný.
Tamo bysi zvadnul
jako list z javoru,
z dálky přinešený
do cizího boru.
Zůstaň u Vltavy,
tam jsou tvoji brati,
a my jedny děti –
tvé, slovanská máti!