Ach svadly už ty krásné jarní chvíle,
jež v plných růžích nesly lásku mou,
a nechť bych žil snad příštích věků dýle,
už pro mne nikdy rosu nesnesou.
Už marné vše, čas nevrátí se více,
a nevrátí se srdce mého druž,
a písně mé, v svém bouřném stánku sníce,
ty znějí jen, že svadly růže už.