Ve staré lípě pláče severák
a kolem lesa těžké bloudí mraky,
na hnízdě skryl se osamělý pták
a deště krůpějemi vlhnou zraky.
Mlh netvor vlhký ovívá mi tvář
a vřes mi brání v podvečerní chůzi,
jen v oknech myslivny je posud zář
a z houští sova volá hlasem hrůzy.
Slyš, z temné dálky slyšet těžký vzdech,
pak plaché kroky; někdo v dálku pádí
a jedle teskně šumí, sténá mech –
to mimo letí s pláčem moje mládí.