Stemnilo se, v ňadra sosny mladé
k odpočinku zpěvný pták se krade,
z trávy luhu křepelka už tluče –
vůkol klidno – leť mi do náruče!
V smolné lesa vůni, v kyprém mechu,
družnou slíbáme se pro potěchu,
na tvém srdci tlouci bude moje,
pospolnému štěstí do úkoje.
V polibků a sladkých vzdechů roji
s duší mou se tvoje duše spojí,
až se hvězdy ze závisti vznítí;
pojď, sám Bůh chce šťastnými nás míti!