Ó jak jsi, Vesno, starostliva!
Na jívě motýlova kukla
už dechem tvým je živa;
na višni poupata už pukla,
v tůň ze skal bystřeň perlami se shlukla,
a ladně kvítím oděla se niva.
Ó jak jsi, Vesno, starostliva!
Zem všecka mladne, den se dlouží,
hruď růže rozkvétá, pták zpívá,
a srdce, po písni jež touží,
na křídlech do nebe se hrouží
a svaté Kráse v snivou tvář se dívá.