Skip to content
1835–1923

Stance. (3.)

Adolf Heyduk

Vše umírá, zda láska trvá věčně, i lásku s sebou proudný beře čas, a uletá a uletá bezděčně zas novým dobám nový strojit kvas;

leč pokud žijem pravé lásce vděčně, neztratí srdce oněch bujných krás, tak často nám vše milé připomíná a zašlé chvíle s budoucími spíná.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.