Srdce moje samé sváry,
ženou zve mne cigán starý,
k mladému však mysl těká,
jenž co noc mě v lese čeká.
Hoj, šuhaji, jedle mladá!
ráda objímám tě, ráda,
ať mě starý stíhá, střeže,
láska má jest bez otěže.
Ať mně klne, týrá znáhla,
s tebou jsem se zapřisáhla,
když jsi při zpěvu a víně
odpočíval na mém klíně.
Uteku mu k tobě v mlází,
nechať nůž mi v prsa vrazí,
bodá hruď a poltí čelo,
máš mou duši, měj i tělo!