Smutno v háji, jako v síni

Smutno v háji, jako v síni pozvolna vadnoucích těl, každá jedle v dobu jarou dívčinou, teď pannou starou,

ženich zpěvák uletěl. A tak všude oklamání – krátkéť jara prodlení – sem tam lítá babí léto,

smutno, žalno doby této v tichém panen modlení. O mně s vámi smutno taky, tajemnýť je osud náš –

do prsou co žitím vseto: láska, radosť, všecko spleto v jemné nitě na rubáš. Osnovou v něm pláč i vášeň,

outkem trápení i klam, a uprostřed ňader tluku v třesoucím se šine zvuku člunek s pásmy sem a tam.