Smutno!
Přeukrutno,
úzkost mi na duši leží;
nač žíti,
nač nechat srdce tlíti?
Dost! Něží!
Zhynout!
Leč, kam plynout
žalostně rozechvěnou duší?
kdo ručí,
že milým do náručí?
Kdo tuší?
Smutno!
Přeukrutno,
ze všad žal v srdce mi letí,
leč mine,
až Bůh nás v kytku svine,
mé děti!