Směje se slunce,
hovoří les;
za klobouk dávám
lechu a vřes;
srdce mi výská,
oko mi blýská –
k sobě mne volá
útulná ves!
Vítám-li ptáky
z dalekých cest,
ráda se hole
chápe má pěst;
srdce mi tluče;
do světa ruče,
vábí mě krásy
májová zvěst.
Zpívejte, ptáci,
za mne v ten čas,
za vás já, zdráv-li
vrátím se zas;
nechať svět leví
našimi zpěvy
záchvěvu srdce,
útěži řas!