Slyš, pěnice šedoperá
pěje v keře poupatech,
jakby srdce malé zcela
jarem vyzpívati chtěla
svěžím zvukem písní těch.
Bože, tak jsem druhdy také
zpíval lásce – unik’ čas,
náhodou jen v bujné stráni
ptačí toto rozplakání
v soustrasť jímá oči zas.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Slyš, pěnice šedoperá · Adolf Heyduk · Poetry Cove