Můj milý mně sliboval,
že budeme svoji,
zahrádku až upraví
a komůrku dvojí.
Až se bude zelenat
sad ten plný stromků,
a až bude nový krov
na tichounkém domku.
Můj ty milý božínku!
jaký je to krůvek?
vysoký a na něm zvon,
v sadě samý růvek!
Má jen černou komůrku
místo bílé dvojí,
můj milý mne obelhal,
nebudeme svoji.