Slech' jsem, že k vám přišel magnát,
vílo temnovlasá,
že tě hodlá na hrad vzíti
v koči jeho chasa;
nechoď, milá! srdce moje
žalem se otřásá.
Střehnu-li, že ret tě líbá
toho bohatýra,
supem bude lítost moje,
vzejde na upíra;
pak má ruka uškrtí ho,
ať se jak chce vzpírá.
Jaj, v mém srdci přeubohém
černý dudák hude,
chlap to hrozný; Bože, Bože,
jak to dále bude,
zbaví-li se oko moje
záplavy své rudé?
Jestliže se nevyjasní,
najdu místo v lese,
budu čekat na magnáta,
snad že setkáme se,
pak ať zkusí, jestliže mě
na krku unese.