Šumava se probudila,
něha svítá ze zornic,
pták jí zpěvem, kvítí dechem,
perlami jde řeka vstříc.
A co já dám sličné knění?
píseň? ach to skrovný dar:
drobná krůpěj spadší rosou
krás pověčných u pohár.
Kdo ji pozná utajenu
v moři nekonečných něh?
zhyne zlatou muškou v slunci,
zhyne jako v bouři dech!