Jde od východu sivý den
do zakrytého mlhou kraje,
a západního větru sten
si v stromů zvadlém listí hraje.
To smutný, úzkostný je vzdech
pro niv a luhu květné zdoby,
a s vláhou slznou na křídlech
duch na drahé se spouští hroby. –
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.