Šeptej, háji, do únavy
choré mysli na pospas,
a vy, břízy kouzelnice,
rozviňte jen víc a více
kyprý hebounký svůj vlas.
Hovor váš a šepotání
rozkoš nese v ňader skrýš,
uspí žel a radosť vzbudí,
a čím život mysl trudí,
v slzách dolů padá již.
Sladký mír, prv netušený,
lehký úsměv nese v tvář,
a když oko v dál se dívá,
za doubravou leskle splývá
budoucnosti svatá zář.