Jaký milý kolem zjev:
v luzích vůně,
v lesích zpěv,
leknín stoupá z vodní tůně,
nebem svítá oko děv,
ba i v srdci, ano stůně,
čarodějně plane krev!
Jaký zázrak napořád:
vesmír celý
zase mlád,
myšlénky se rozletěly,
písní čas jim žezlem vlád’,
a chlapcovy rtíky děly
v dívčí ouško: Mám tě rád!
Ke květu až přijde květ,
kytka bude;
za pár let
vzejde v naší síňce chudé
nový, netušený svět! –
Sklonilo se líčko rudé,
v jednom chvěl se dvojí ret.