Mladé jaro pyšně sobě vede,
pro květnatou pohodu si jede,
o tisíci bujných bílých koní
vůz blankytný siným mořem honí.
Slunce s jarem stejnou koná cestu;
skvostné dary nese pro nevěstu,
a co z pokladů těch drahých ztratí,
tím si vlny hřebeny své zlatí.