Různé jedle, paběrečky
nehynoucích lesa vnad,
stojíte zde v bouřné zlotě,
jako děti na sirotě
povrženy odevšad.
Temen vašich nedotknou se
ani křídla šedých vran,
a v severní dobu tuhou
nechráníte jedna druhou
jako v háji, se všech stran
Nelituj nás, pěvče sdílný,
my pějeme každá zvlášť,
a co srdce žďá a tuší,
to v samotě nevyruší
houfný hluk a houfná zášť.