Zdobí vesna partou hlavu,
v klíně květy nese,
rozmile je ručkou hází
po luhu i lese.
Hřivňák z buku ozývá se,
doubravě to hlásá,
a zpěváčík na kalině
volá: Jaj, to krása!
Ba, už sletěli se kolem
ptáčíkové chvatní,
a ten drozdík zveselený
hvízdá na ostatní.
A ten motýl, na šiřici
pestré cifrování,
z růže na bodlák se nese
z kyprých luhů k stráni.
Mladých lidí hlavulenka
zase plna ptáčků,
plna květů, plna zvonků,
plna polétáčků.
V srdénku jim růže květou,
už se k sobě skloní:
co as řeknou, až jim na rtech
láskou pozavoní.