Dolinečko, dolino,
z květů, vůně, světla,
zas na křídlech popěvků
duše k tobě slétla,
zase s hejnem bělásků
s květu na květ spěje,
v rose, v nebe zrcadlech
zhlíží se a chvěje.
Dolinečko, dolino,
z květů, světla, vůně
zadumaná duše má
žaluje a stůně;
pohled v jas těch zrcadel
sklíčil ji a zlekal,
truchlí; ach, kde dětský čas,
v němž jsem tebou těkal?
Dolinečko, dolino,
z vůně, světla, květů
divně svěží píseň zní
na vadnoucím retu,
ale když tě uvidím,
pokoje to nedá,
vzdechů půl, půl popěvků
na tvá ňadra sedá!