Když země byla sluncem celována,
na koncert skřivánků jsem vyšel z rána;
po lukách slunné pobíhalo světlo,
a z ňader ptáků množství zvonků kvetlo.
To bylo v červenci, kraj mladl po okolí
a nevěděl, že někdo dumá v poli
a za tou krásou potulnými sledy
snad netušeně kráčí naposledy.