Slyš, sever tančí v alejích
a chechtá se a hvízdá
a dýše mráz a sype sníh
na ptáků stará hnízda.
Ať chechtá se jen zbojník ten,
ať lítí se a skučí,
ať sebe víc je rozkacen,
mé srdce přece zvučí.
Snad pták, jenž prchl z luk a niv,
teď v mých se ňadrech skrývá
a jar mých dávno zašlý div
mně k smíru žití zpívá.