Děvče, děvče, smavá zlatovlásko,
popěvků mých nejzpěvnější zkazko,
ptačátko, jež v myšlenkách mi hvízdá,
neuleť mi, probůh, z ňader hnízda!
Lítáš, těkáš plna nepokoje,
linduško má smavá, ptáče moje,
peruť tvoje stále v hruď mi buší,
což ti není volno v mojí duši?
Neuleť mi přes života srázy,
sice zvadne srdce mého mlází
a kmen mého žití v náhlé vzpouře
vyvrátí a zkácí žalu bouře.