Když kraji zalichotil jih
a v sadě zkvetla hruše,
zpěv ptáků v zlatých krůpějích
paď v kalich mojí duše.
A jako v hroznu slunce jas
u vína skvost se mění,
tak zpěvem jejich v píseň zas
mé uzrávalo snění.
Nuž letmo s ptáky o závod,
přes času temnou chmuru,
na svaté krásy zvučný hod,
v kraj ideálů, vzhůru!