Probeř se už ze sna, slyš,
zlatá moje Nitra:
viz ohyzdný vlkodlak
jechá k tobě zchytra.
Probuď se, než promarní
drobné tvoje děti,
než ti statek pobije
a pocuchá setí.
Jako lišák krade se
od koliby k tání,
každé slovo jako had
zrozen černé skráni.
Neposlouchej, uštkne tě,
zpěvné srdce zhubí,
ale než se přiblíží,
vstaň a v ráz ho ubí!
Pohleď: strapák ježatý
už se tamo černí;
vstaň! šohaje, chlapce máš,
hodní jsou a věrní!
Jaj, ty meče ukují
a probodnou vďačně
toho, kdo tě ukrúžiť
spěchá krvelačně!