Skip to content
1835–1923

Proč mi pláčeš, proč mi stenáš...

Adolf Heyduk

Proč mi pláčeš, proč mi stenáš, struno huslí natažená, dítě-li jsi rozmazlené? bratova-li chorá žena?

Zvuč jak hromu děsná slova, stenej jako vlnobití, buš do vetchých boků světa, až se nebe dolů sřítí.

Pohroz jako metla boží, svoboda ať lidstvu vstává, při krvavém by nám křestu dala v křižmu lidská práva.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Proč mi pláčeš, proč mi stenáš... · Adolf Heyduk · Poetry Cove